HOT Line:: Ohrožuje nás Lisabonská smloua? ANO! Řekněte jí NE!
 Home
 Životopis
 Dokumenty
 Kontakt
 Spolužáci
 Fotky
 Tydlytytamto
 Linky
Datum svobody
Autor: Richard Duřpekt; Datum: červen 2005; Vyšlo: Pohled zprava č.11, rok 2005

Do všeobecného povědomí české veřejnosti se pomalu dostává jistý den v půli června, který se nazývá Den daňové svobody. Víme o něm, že půlí rok na dvě pomyslné části, kdy nejprve téměř polovinu roku pracujeme pouze pro stát a teprve v onen den se osvobodíme a dále pracujeme už jen pro sebe. Datum nedlouho před prázdninami je pro aktivní a odpovědné lidi dost nepříjemné, nejraději by jej měli už v lednu. Nastává však den daňové svobody skutečně už v půli června? Není to náhodou později?

Mé pochybnosti pramení ze způsobu, jakým se den daňové svobody určuje. Zjednodušeně řečeno - stanovuje se jako podíl hrubého domácího produktu (HDP) a výdajů všech veřejných rozpočtů. Jenže co je to "hrubý domácí produkt"? Víme vůbec, co všechno vlastně zahrnuje? Počítá se do něj i zelenina, kterou si zahrádkář sám vypěstuje? Nebo výnosy z prodeje kradených aut a prostituce? Spropitné? Příjmy z korupce, označující se hrdě jako naturální plnění mzdy? Bohužel ano, i tato zkreslující čísla počítá Český statistický úřad do našeho HDP. Tím pádem máme papírově HDP o hodně vyšší a podíl zaplacených daní se proto zdá být relativně menší. V zavedeném systému se navíc dohromady počítají příjmy firem a občanů, které se zdaňují zcela odlišně. Výsledkem je, že den daňové svobody je v kalendáři o poznání dříve, než by jej skutečně mohla oslavovat většina občanů.

Pokusme se nyní jednoduchým způsobem určit, kdy oslaví den daňové svobody občan, který je běžným zaměstnancem, bere mzdu a tu následně téměř celou utratí. Řekněme, že náš vzorový občan má hrubou mzdu 20 000 Kč měsíčně, což pro firmu představuje celkové vydání 27 000 Kč (tzv. super-hrubá mzda), protože k hrubé mzdě musí ještě navíc státu zaplatit skrytou sociální a zdravotní daň ve výši 35% hrubé mzdy. Zaměstnanec pak zaplatí běžné daně odváděné ze mzdy a zbude mu 15 075 Kč čistého. Už jen to samo o sobě znamená zdanění na úrovni 44,16%, což odpovídá 10. červnu. To ale ani zdaleka není všechno.

Ze své čisté mzdy platí člověk další daně, např. v podobě povinného televizního poplatku, i když se na Českou televizi nedívá, poplatek za odpad, i když žádný neprodukuje, poplatek za psa, poplatek za nejrůznější úřední výkony atd. Všechny tyto poplatky jsou pouze další skrytou formou daní, které mohou činit dohromady zhruba 300 Kč měsíčně. Zbývající peníze může občan konečně utratit za zboží a služby. Jenže i ty jsou zdaněny, a to většinou 19% sazbou DPH. Výjimkou jsou potraviny, které se dnes zdaňují pouze 5%. Přesto náš vzorový občan vydá na DPH cca 2000 Kč měsíčně. Ani to však stále ještě není všechno, v mnoha druzích zboží je zahrnuta ještě spotřební daň. Na té odvede státu průměrně 800 Kč měsíčně.

Při celkovém součtu na konci měsíce pak takový občan zjistí, že zaplatil nejrůznější daně v celkové výši zhruba 15 000 Kč a pouze 12 000 Kč čistého mu zbylo k dispozici na nákupy zboží a služeb. A to už odpovídá zdanění na úrovni 55,55%, což zase odpovídá 22. červenci. A to už se dostal o více než měsíc dál oproti oficiálnímu dni daňové svobody.

Je jasné, že každý občan má svůj vlastní den daňové svobody, vycházející z jeho příjmů a struktury spotřeby. Je však důležité si uvědomit, že jednotlivé osobní dny daňové svobody se vůbec nemusí blížit oficiálnímu termínu v polovině června. U důchodců nastávají o poznání dříve, ale u drtivé většiny pracujícího obyvatelstva mnohem později, daleko za polovinou roku.

Přejme si, aby každý z nás dokázal alespoň přibližně stanovit svůj vlastní den, kdy přestává dávat peníze do rukou státních, tedy neefektivních úředníků, a aby i na toto datum myslel tehdy, když vybírá volební lístek, který hodí ve svátek demokracie do volební urny.

Fotky
Tak to jsem já!
 


www.opensuse.org

Teď je čas darovat krev