HOT Line:: Ohrožuje nás Lisabonská smloua? ANO! Řekněte jí NE!
 Home
 Životopis
 Dokumenty
 Kontakt
 Spolužáci
 Fotky
 Tydlytytamto
 Linky
Bohatí lidé
Autor: Richard Duřpekt; Datum: září 2005; Vyšlo: Pohled zprava č.12, rok 2005

V našem časopise jsme se již několikrát zabývali problematikou vzniku bohatství. Dnes bych se rád pokusil podívat se dále a zaměřit se na zodpovězení otázky, kdo je bohatý člověk a jak se takový člověk pozná.

Především je třeba si vyjasnit, že nelze zaměňovat úroveň bohatství s objemem finančních prostředků, které daný člověk vlastní. Bohatství je subjektivní pocit každého jedince a proto také nemůže existovat jednotné měřítko bohatství. Bohatým se totiž může cítit člověk bez koruny v kapse, ale naopak jako chudák si může připadat někdo, kdo má miliony v bance. Přesto si nyní dovolím nastínit několik konkrétních situací a na jejich základech se pokusit stanovit některé obecné předpoklady toho, kdo může a kdo nemůže být považován za bohatého.

Představme si velmi movitého člověka, který způsobil smrtelnou autonehodu a dostal se za to do vězení. Během výkonu trestu však není takovýto člověk fakticky bohatý, neboť svůj majetek nemůže volně užívat a luxusní vila a tučné konto jsou mu k ničemu. Naproti tomu chudá uklízečka, která nemá skoro žádný majetek, ale chodí jednou týdně do kina, má ze svého skromného majetku užitek daleko větší. Tedy osobní svoboda je jednou z nutných podmínek bohatství člověka.

Dále si můžeme představit člověka, který provozuje obchodní činnost a odebírá zboží s dlouhou lhůtou splatnosti. Toto zboží pak obratem prodá a obdrží za něj peníze dříve, než je musí odvést svému dodavateli. Tím získá jednorázově velké množství peněz. Jejich udržení je však podmíněno stálým vykonáváním této obchodní činnosti, neboť v opačném případě by o tyto peníze přišel tak, že by musel zaplatit svému dodavateli a nové peníze z nového prodeje dalšího zboží by už znovu nezískal. Jedná se tedy o jakési virtuální bohatství, které je podmíněno neustálým vykonáváním nějaké činnosti, v čemž je přirozeně zakódován značný prvek nejistoty. A bohatství, je-li s ním dobře nakládáno, by mělo především poskytovat velkou míru životní jistoty.

Nezbytným předpokladem bohatství je podle mého názoru i možnost své bohatství zvýšit dodatečnou vlastní činností. Pokud se totiž člověk bez práce rozhodne pracovat, aby měl více peněz, ale zároveň žádnou práci nesežene, těžko ho lze označit za bohatého, byť by se za něj předtím sám považoval. Bohatství zde spočívá v dostatku příležitostí a v možnosti svobodně si vybírat. Samozřejmě nikoliv neomezeně, ale na základě vlastních, v danou chvíli nezměnitelných zdrojích a schopnostech.

Neposlední předpoklad je dostatek času a prostoru na užití svého majetku. Dejme tomu, že nějaký člověk má dobře placenou práci, která jej však časově naprosto vytěžuje. A tak přestože má dostatek prostředků na spotřebu, kterou by rád prováděl, je omezován svou prací, o kterou kdyby přišel, tak by nesehnal stejným způsobem ohodnocenou práci jinde. A tak nespotřebovává majetek ke svému užitku, ale pouze se mu hromadí finanční prostředky, jež nemůže prakticky užít.

Obdobných případů by se jistě dalo najít více. Všechny mají společné snad jen poselství, že bohatství opravdu není pouze o penězích. Nyní se stručně podívejme, jak se pozná bohatý člověk či zda-li se dá vůbec poznat.

V historii se bohatství či určité postavení projevovalo různě. Například bohatý člověk si nechal stavět drahé paláce, nebo si kupoval drahé luxusní věci. Známkou bohatství bylo také např. vlastnictví většího počtu žen či koní. Bohatí lidé s oblibou nosili velké množství zlatých šperků na svém těle. Tyto projevy bohatství se však postupně vytrácejí a v moderním světě je stále obtížnější na někom poznat, že je bohatý. Ke šťastnému a tedy bohatému životu totiž stačí minimum majetku pro osobní spotřebu.

A co vy milí čtenáři? Cítíte se sami jako bohatí lidé?

Fotky
Tak to jsem já!
 


www.opensuse.org

Teď je čas darovat krev